Křížem krážem Drahanskou vrchovinou

Pojďte se s námi toulat Drahanskou vrchovinou. Zavedeme vás do přírodních rezervací a magických míst Starého Hradiska. Protivanovský okruh vede po náhorní plošině s mírně zvlněným, nenáročným terénem a měří 11km.Náš výlet odstartujeme na návsi Protivanova. Odsud se vydáme po žluté turistické značce přes pole na západ. Před vstupem do lesa prochází cesta Přírodní památkou Louky pod Skalami. Najdeme zde poslední fragmenty luk na okraji lesa v pramenné oblasti Huťského potoka. Území je tvořeno vlhkými rašelinnými loukami v okolí pramenišť s vysokou hladinou vody,které představují charakter mokřadních lučních společenstvech nejvyšších partií Drahanské vrchoviny.

Skalky u Protivanova -Trasa se po vstupu do lesa napojí na Naučnou stezku Skelná huť.V tomto místě je možné navštívit ještě další dva místní okruhy. My budeme pokračovat po modré,směrem k nejvyššímu vrcholu Drahanské vrchoviny Skalky(723,9 m n.m.) A opět zde vstupujeme do přírodní rezervace. Přírodní rezervace Skály se svojí dřevinnou skladbou blíží původnímu složení lesů v této oblasti, a proto je také chráněna. Najdeme zde lesy s převahou buku. Zdejší porosty jsou využívány pro sběr osiva buku a některé stromy jsou starší více než 120let. Vrchol Skalky je ale znám také díky Meteorologickému radaru Českého hydrometeorologického, který je zde umístěn proto, že Skalky jsou nejvyšším bodem zhruba uprostřed Moravy.Obdobný radar stojí ještě uprostřed Čech,v Brdech. Dříve než současná radiolokační věž, stávala na Skalkách dřevěná měřičská věž. Takové věže stávaly od konce 18.století na všech významných kopcích u nás. Převyšovaly okolní lesy a z jedné na druhou bylo vidět. Sloužily geodetům při měření polohy a nadmořské výšky, při zakreslování těchto míst do prvních map. V současné době slouží radar k detekci výrazné srážkové oblačnosti(bouřky cca do 250km), může být použit pro odhad okamžitých intenzit srážek do cca 150km od radaru.

Jantarová stezka a Keltové - Asi půl kilometru od vrcholu se neznačená cesta stáčí na východ směrem k Protivanovu. Pokračuje kolem zaniklé středověké vsi Bouchenec a dále kolem potoka. Asi po třech kilometrech trasa překročí silnici Protivanov - Buková a pokračuje kolem bývalé vsi Benátky k Protivanovskému mlýnu, kde se spojuje s okruhem "Malé Hradisko" (vede ke keltskému oppidu Staré Hradisko). Zmíněné oppidum rozhodně stojí za povšimnutí. Staré Hradisko ležící na ostrohu sevřeném hlubokými údolími, bylo nejdůležitějším keltským centrem na Moravě. Oppidum bylo opevněno několik metrů vysokým valem. Opevnění ohraničuje plochu 37 hektarů, ta je navíc rozdělena vnitřním příčným valem na dvě části. Konstrukce hradeb se nelišila od jiných středoevropských oppid. Vnější stranu tvořila zeď z nasucho kladených kamenů (v ní byly kolmo zapuštěny trámy), za zdí byl hlinitý násep s kameny. Uvnitř stály polozahloubené domy ze dřeva a hlíny. Archeologické nálezy umožnily datovat oppidum do přelomu 2.a1.stol.př.n.l. (mladší doba laténská). Keltové zde zpracovávali železnou rudu, vyráběli keramiku točenou na hrnčířském kruhu a tavili sklo pro výrobu skleněných šperků. Na starém hradisku je doložena též ražba mincí. Zdejší oppidum bylo významným centrem dálkového obchodu, což dokládají nálezy jantaru, který se sem dostal po tzv. jantarové stezce vedoucí od Baltu moravskými úvaly k Jadranu. Jantaru zde Keltové zanechali tolik,že se zde později i těžil. Díky tomu je Staré Hradisko zaznamenáno i na Komenského mapě Moravy z r.1627. A tím naše cesta končí.Od Malého Hradiska se cesta stáčí na jihozápad a proti proudu potoka se vrací do Protivanova.

Rakovecké údolí - Přírodní park Rakovecké údolí je součástí jednoho z nejkrásnějších údolí Drahanské vrchoviny.Svojí rozlohou (1270ha) je zároveň jedním z největších údolí kaňonovitého charakteru na Drahanské vrchovině. Začíná pramennou oblastí potoka Rakovec pod obcí Jedovnice a pokračuje zhruba deset kilometrů kolem jeho břehu po obec Račice.     

Výlet do přírodního parku můžeme zahájit v Jedovnicích. Na návsi se vydáme po červené turistické značce po pravém břehu rybníka Olšovce. Můžeme tak shlédnout polovinu naučné stezky Jedovnické rybníky. Ta nás bude provázet až k rybníku Budkovan, v jehož blízkosti se nachází jedna ze zaniklých středověkých osad Rakovecké údolí Budkovany. Nedaleko rozcestí Budkovan překonáme rozvodí a vstoupíme do povodí Rakoveckého potoka. Po kilometru trasa vystupuje z lesa a prochází přes poměrně zachovalé vlhké louky, na kterých se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin, např. upolín nejvyšší, zvoneček hlavatý, hadí kořen větší, stařinec potoční či mochna skalní.

Při vstupu na první louku, která se nám při cestě z Jedovnic otevírá, můžeme podniknout i malý výlet do historie tohoto kraje. Stávala zde středověká osada Bystřec, na které byl v uplynulých třiceti letech prováděn archeologický výzkum Moravským zemským muzeem v Brně. Prohlédnout si můžete zrekonstruované základy dvou usedlostí a informační tabule.

Přibližně po 2,5km od Budkovanu se dostaneme na další rozcestí , nese pomístní název "U Zabitého". V roce 1921 zde byl zavražděn ševcovský učeň Františe Gryc z Podomí. Hrůzný čin dodnes připomínají boty zavěšené na vysoké borovici u cesty. A pokud by se cestou chtěl znavený poutník občerstvit pramenitou vodou, může využít Junáckou studánku, která se nachází nedaleko modře značené trasy na druhé straně údolí.My ale budeme pokračovat dál po červené trase. Mineme studánku Pavlínu, na jedné z luk se nám po levé straně otevře výhled na skalní výchozy. Rakovecké údolí vzniklo jako příkopová propadlina vlivem alpínského(saxonského) vrásnění ve svrchním miocénu ( tortonu). Místní horniny pocházejí ve svrchním miocénu(tortonu). Místní horniny pocházejí většinou z Vysočiny, odkud byly přinášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého moře. Louky sřídají zachovalé lesy. V nivě potoka jsou to nejčastěji olšiny, na jižně orientovaných svazích po levé straně pak fragmenty doubrav a suťových lesů.

Po 2km od rozcestí Rakovecké údolí červená trasa přechází na pravou stranu údolí přes významnou lokalitu s výskytem bledule jarní. Zároveň se trasa napojuje na naučnou stezku Rakovecké údolí. Pokud bychom se do lokality s bledulami vrátili zpět na původní cestu a pokračovali dál směrem k Račicím, po levé straně bychom minuli areál bývalého tábora, kde je v sezoně možnost využít příležitosti občerstvení.

Pokud budeme pokračovat dál po červené, projdeme zachovalými bukovými porosty. Poté, co naši červenou trasu opustí naučná stezka, se cesta prudce stočí k jihozápadu a vydá se již definitivně k Račicím. Po cestě potkáme ještě jednu studánku a projdeme okrajem několika pastvin. Červená značka nás pak přivede až na račickou náves, kde můžeme náš výlet ukončit nebo si jej prodloužit. Buď po žluté znovu překonáme svahy Rakoveckého údolí a vydáme se do Ježkovic, nebo budeme pokračovat dál po červené až do Lulče.