Výstava "Mikroregion Drahanská vrchovina -genius loci" - Drnovice

Drnovický hřbitov Na Přibylkách, založený relativně nedávno, v roce 1906. Původní hřbitov se rozprostíral v blízkosti kostela sv. Vavřince, ale díky urbanistickému rozvoji obce musel být přemístěn. Současné místo posledního odpočinku zemřelých se rozléhá na severním okraji obce a okouzlujícím způsobem "rezonuje" s přilehlou krajinou. Oku lahodící pohled na siluetu hřbitova ze severní strany doplňují vzrostlé listnaté stromy při cestě, jež se vine okolo východní zdi. Samotný vizuální vjem umocňují upravené tuje uvnitř hřbitova samotného a také ?středobod? posvátné půdy ? márnice. Nicméně před nedávnem zasazené tuje, které nahradily původní listnatou výsadbu, neposkytují ochranu před sluncem, což někteří místní obyvatelé nesou nelibě.

Drnovice, listopad 2009, foto a text: Mádr-Stupka

Severozápadně od Drnovic se na nevelké ploše rozprostírá Drnovický mokřad neboli Žumpy. V ideálním případě je možno tento vcelku nenápadný, ale o to významnější krajinný prvek spatřit ?nasycený? vodou z tajícího sněhu či dešťových srážek. Spolu s mokřadní vegetací vytvářejí jezírka, která se zde pravidelně formují, významný ekologický prostor, jenž poskytuje příjemné prostředí pro rozmnožování rosničky zelené, čolka obecného, skokana štíhlého a řady dalších obojživelníků, ropuchy nevyjímaje. Lokalitě se dostává starostlivé péče od místního Občanského sdružení Drnka, které pro popularizaci místní pozoruhodnosti pořádá každoročně tzv. Ekologickou pouť k bažině.

Drnovice, prosinec 2009, foto a text: Mádr-Stupka

Při severozápadní drnovické komunikaci, která slouží zejména k užitku místním zemědělcům, se rozprostírá Kněží háj. Lesnaté místo obklopuje z jihozápadní strany orná půda a z východu zahrádkářská kolonie. Podle místních pověstí zde v pradávných časech bývalo ?pohanské obětiště bohům?. Při archeologickém výzkumu probíhajícím v letech 1983 a 1990 zde byly skutečně nalezeny pozůstatky pravěkého sídliště, tzv. jordanovské kultury (její stáří se odhaduje na 3000 let př. n. l.). Nejvýznamnějším nález představoval keramický amulet znázorňující dolní lidskou končetinu.

Drnovice, prosinec 2009, foto a text: Mádr-Stupka

Pokud budete do Drnovic přijíždět po hlavní silnici od Vyškova, pravděpodobně spatříte tzv. kříž U Panáčkova mostu (věnováno 1926). Lokalita se nachází na východním okraji obce, při jedné z místních polních cest. Kříž se v krajině vyjímá zejména díky okolní, rovinaté orné půdě, jež pietní místo obklopuje ze všech světových stran. Na obzoru se rýsuje drnovická ?novousedlická? čtvrť, která je místními nelichotivě nazývána Klondajk. Moderní zástavba ?na Klondajku? podle některých starousedlíků rozbíjí krajinný ráz a neblahým způsobem ovlivňuje kolorit obce.

Drnovice, prosinec 2009, foto a text: Mádr-Stupka

Severozápadním směrem od Drnovic se nachází dominanta obce ? kopec Chocholík. Nadmořská výška 366,5m n. m. činí z tohoto místa nejvyšší bod v celém okolí městečka. Na vrcholu kopce může pocestný spočinout u dřevěného posezení, jehož ?donátoři? pamatovali i na dny, kdy slunce obestírají šedé, deštivé mraky a tudíž je stůl s lavicemi náležitě chráněn stříškou. Momentálně se v obci vedou líté diskuze, zdali by nebylo vhodné na kopci postavit rozhlednu, proti čemuž vystupuje nemálo místních. Rozhledna by podle nich byla nepatřičným zásahem do krajinné siluety kopce, který poskytuje krásný výhled do okolí i bez ?zbytečných? stavebních zásahů člověka. Lokalita vábí i díky své dávné minulosti, neboť zde byly nalezeny pozůstatky pravěkých štípaných nástrojů paleolitických lovců z období tzv. szeletienu (zhruba 40 tis. let př. n. l.).

Drnovice, listopad 2009, foto a text: Mádr-Stupka